Revitalizace centra města
Veřejnosti předložený koncept považujeme za základní pracovní materiál. Domníváme se, že revitalizace veřejných ploch by měla již počítat s navrženou zástavbou (nově budovaný dům vedle spořitelny, předpokládaná budova pošty v jižní části náměstí), ale rovněž i s dalšími známými investičními aktivitami města (např. kanalizace v severní části náměstí). Rovněž upozorňujeme na to, že v minulosti již byla zpracována koncepce řešení náměstí, ze které by se dalo v některých záměrech vycházet.
K jednotlivým úsekům revitalizace máme následující připomínky:
Úsek A a B – u městského úřadu a ulice TGM směrem k náměstí
V minulosti byla zpracována zástavbová studie “Proluky TGM”. V ní bylo území komplexněji řešeno včetně zeleně a vytvoření jakéhosi druhého náměstí. Navrhované řešení se nám jeví jako nedostatečné, někdy až nesmyslné – v plánu je vytvoření vyhlídkové terasy na střeše plánovaného WC v místě, kde lze hledět leda na radnici, na asfaltovou vozovku směrem k náměstí nebo do protější strany ulice. Jediné místo, kam by býval byl hezký pohled, totiž směrem do Babiččina údolí, je bohužel zaplevelen budovou Penny marketu. Myslíme si také, že místo pro veřejné WC je třeba hledat blíže centru města, tam, kde se převážně pohybují turisté. Nakonec, stávající místo pod starou radnicí se nám jeví jako vhodné, pouze vyžadující opravu a následující “důstojný” a kulturní provoz. Žádáme tedy o jiné, komplexnější řešení prostoru mezi Penny marketem, městským úřadem a bývalou prolukou TGM.
Úsek C - náměstí
Odkazujeme na dřívější studii revitalizace náměstí. Celkově se nám nejeví navržené řešení jako komplexní. V dalších stupních zpracování návrhu by bylo dobré se trochu odvážněji zabývat zelenými plochami okolo celého náměstí, rozšířením chodníků a úpravám ploch pro předzahrádky v severní části náměstí, úvahám o vyčlenění ploch pro parkování automobilů a zklidnění severní části náměstí u vjezdu do ul. B. Němcové. Dle dostupných informací se počítá s rekonstrukcí kanalizačních přípojek právě v severní části náměstí, takže by bylo dobré tohoto zásahu využít. I část severní strany náměstí by se tak mohla stát klidovou zónou se zelení a vodní plochou. V této části by bylo pak vhodné umístit druhou vodní plochu (fontánu, kaskádu, mlhoviště) namísto dublování vodní plochy u stávající kašny. Podle našeho názoru je pro náměstí nevhodné umístění dětského hřiště (za pomníkem B. Němcové).
Stávající návrh neřeší:
- prostor před samoobsluhou Verner včetně přechodu pro chodce – například vybudování zeleného ostrůvku a navazujícího chodníku
- prostor před zamýšlenou výstavbou budovy pošty v dolní části náměstí a její návaznosti
- autobusovou zastávku směrem na Jaroměř (její přemístění do “zálivu” v komunikaci I/33)
- v minulosti byl uvažován i komunikační nadchod ze škol na náměstí, který by se dal v omezeném rozsahu uvažovat i v souvislosti se zamýšlenou stavbou pošty (zlepšení bezpečnosti školních dětí)
- umístění různých stabilních poutačů a desek, které zaplavily naprosto chaoticky současné náměstí, hlavně jeho střed
- povrch komunikací na náměstí (kromě chodníků)
- nedostatečně je řešena trvalá zeleň, navržené kácení (zřejmě jehličnatých stromů) nemá patřičné zdůvodnění
Úsek E – prostor, kde Křenkova ulice ústí do ulice E. Beneše
Tato část by zasluhovala rovněž komplexnější řešení. Místo by se dalo využít nejen pro autobusy, jak je navrhováno, ale také jako parkoviště pro automobily, čímž by se ulehčilo náměstí především v jeho severní části a umožnilo by to jeho změny, jak je navrhováno výše. Mělo by se uvažovat také o pohledovém odclonění (např. zeleň) od komplexu objektů Platexu.
Úsek G – hřiště Zátoka
Celý úsek by měl být řešen komplexně a v souvislosti s uvažovanou revitalizací Muzea Boženy Němcové a jeho okolí. Umístění hřiště se jeví jako nevhodné. Lépe by bylo umístit klidovou a rekreační zónu do prostoru pod muzeem a to tak, aby tato plocha byla využitelná jak pro volnočasové aktivity místních lidí, tak i návštěvníků muzea. Jako stěžejní navrhujeme do této městské “volné přírody” umístit přírodní prvky, podporující kreativitu dětí a vytvořit zde terénní “dobrodružný prostor” s kopečky a prohlubněmi, kládami a kameny, stromy, keříky apod. Navrhované tradičních herní prvky (pískoviště, skluzavka, přehupovací kládová houpačka atd.) mohou tvořit část tohoto prostoru. Nesmyslný je počet pěti pružinových houpaček. Navrhované posilovací stroje jsou pro umístění do tohoto terénu zcela nevhodné, navíc o smysluplnosti (či spíše nesmysluplnosti) se můžeme lehce přesvědčit Na Kamenci. Jejich umístění v této přírodní lokalitě by navíc znamenalo znehodnocení estetického hlediska.
Na přípravě studie revitalizace centra města se hodláme aktivně podílet, proto navrhujeme vznik pracovní skupiny, které pomůže s přípravou podkladů a podnětů této studie.
Bc. Petr Fejfar a Mgr. Ladislav Horký